Spojení minisérie se jménem a vizuálním obrazem naší fakulty a univerzity považujeme za problematické s ohledem na to, jak jsou zde vyobrazeni/-y studující, vyučující, a především vzájemné vztahy mezi nimi. Série je vizuálně zasazena do prostředí naší fakulty, natáčení proběhlo ve fakultních prostorách, jejichž příslušnost je jasně deklarována (loga, vývěsní tabule, představitel jedné z hlavních rolí Jiří Havelka má na sobě v jedné ze scén oblečení s logem UP).
Hlavním smyslem institutu ombudsmana FF UP je usilovat o zajištění bezpečného prostředí pro studující fakulty, což mimo jiné zahrnuje snahu o prevenci sexuálního a genderově podmíněného obtěžování (dále SGO). V minisérii jsou intimní vztahy mezi vyučujícími a studujícími (zobrazované jako milostný poměr učitele a studentky) ztvárněny jako běžná skutečnost a předkládány divákovi jako dominantně konsensuální, vyrovnané a univerzitním prostředím většinově neproblematicky přijímané. Naopak ochrana studujících před sexuálním obtěžováním či zneužíváním moci ze strany pedagogů je zobrazena výhradně v karikaturní podobě nebezpečného fanatismu.
Jak víme z domácích[1] (i celosvětových) vědeckých studií mapujících zkušenosti studentů a studentek s SGO v univerzitním prostředí a také z kauz upozorňujících na konkrétní případy SGO v akademickém prostředí, které byly v nedávné době silně akcentovány domácími médii, ve skutečnosti bývají tyto vztahy většinou silně asymetrické co do mocenských pozic. Vyučující je s ohledem na svou pozici vůči studující/studujícímu, kterou/-ého vyučuje, v pozici autority, mentora/-ky, zkoušejícího/-cí, vedoucího/-cí práce, což a priori narušuje rovnoprávné postavení v rámci takto vzniklého páru. Studující si často nebývají této své zranitelnosti vědomy/-i a to může vést k destruktivním následkům na jejich studium i psychické zdraví.
Vztahy mezi studujícími a vyučujícími je třeba reflektovat, a pokud k nim dojde, je třeba ošetřit různými opatřeními jejich důsledky, aby byl zachován profesionální a etický vztah vyučující – studující. To znamená, že je třeba o nich otevřeně hovořit a každý jednotlivý případ vyřešit tak, aby byla zachována objektivita hodnocení a nebylo pochyb o dodržení rovného přístupu vyučující/-ího ke všem studujícím. Pokud k tomuto v institucích nedochází, ohrožují tyto vztahy z podstaty nejen jednotlivé studentky a studenty, ale profesionalitu a zdravé klima ve výuce jako takové.
V minisérii Pozadí událostí jsou intimní vztahy mezi studujícími a vyučujícími líčeny jednostranným způsobem a řada důležitých otázek, které reálně souvisí s SGO v akademickém prostředí, v seriálu vůbec není tematizována. Kromě toho, že je tato perspektiva podle našeho názoru odtržená od reality a ignoruje perspektivu studujících, jedná se o velmi necitlivý postoj vůči všem, které a kteří mají s podobnými vztahy vlastní traumatickou zkušenost.
Tato necitlivost je dle našeho soudu o to větší, že je v seriálu parodována jakákoli snaha o prevenci SGO a zneužití moci ze strany vyučujících. Hlavním motivem pro nastavení pravidel pro intimní vztahy mezi vyučujícími a studujícími je u seriálové děkanky její prudérnost a touha po moci, tedy pochybné charakteristiky jednotlivce. Divák tak není ani náznakem konfrontován s faktem, že poměrně striktní etické standardy profesních hranic vyučujících jsou něčím naprosto běžným na univerzitách na západ od našich hranic a také v českém prostředí probíhá intenzivní diskuze nad jejich zaváděním v souvislosti s koncepty sociálního bezpečí či rovných příležitostí. Tyto strukturální změny se nyní navíc potkávají s hlasy „zespodu“, tedy s aktivitami studujících, usilujících o změnu atmosféry na našich vysokých školách (např. Iniciativa Nemusíš to vydržet na DAMU, studentská iniciativa Nahlas na UK).
Jsme si plně vědomi faktu, že v případě Pozadí událostí se nejedná o dokument, ale o autorskou minisérii, která na ztvárnění reality klade vlastní měřítka. Každé umělecké dílo je nicméně produktem doby, myšlení a hodnotových postojů svých tvůrců/-kyň, ať už reflektovaně, či nikoli, a veřejnost jej takto bude vnímat. Autoři (Michal Sýkora i režisér Jan Hřebejk) navíc při různých příležitostech deklarovali, že seriál vznikl jako kritická sociální sonda soudobé společnosti.[2] I když se autoři zároveň explicitně vzdávají vztahu ke konkrétní realitě, a nabádají diváky, aby filmové dílo takto vnímali, jde po našem soudu v případě Pozadí událostí o iluzorní a alibistické gesto. A to jak s ohledem na výše uvedený kontext současné společenské situace a diskuzí v akademickém prostředí, tak i s ohledem na to, že oba autoři scénáře zároveň působí jako vyučující a děj je navíc provázán s vizuálem FF UP. Nelze se tedy tak jednoduše vzdát zodpovědnosti za obraz, který se o fungování naší fakulty a vysokoškolského prostředí obecně konstruuje ve veřejném prostoru a ještě k tomu skrze veřejnoprávní médium. Tato zodpovědnost po našem soudu leží na bedrech všech, kdo mohou mediální obraz fakulty a univerzity ovlivnit.
Chceme na závěr našeho stanoviska ubezpečit zvláště všechny studentky i studenty FF UP, dále také uchazečky i uchazeče o studium na naší fakultě o tom, že jak institut ombudsmana, tak i vedení fakulty usiluje o vytváření prostředí vzájemného respektu a bezpečí.
[1] Vohlídalová, Marta, „Sexuální obtěžování na vysoké škole. V ČR neexistující problém?“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 10 (2), 2009: 20-29; Vohlídalová, Marta, „Kdybych o tom mluvila, asi bych to nenazvala sexuálním obtěžováním“: sexuální obtěžování ve vysokoškolském prostředí z perspektivy studujících. AULA 19(2), 2011: 23-34; Smetáčková, Irena, Petr Pavlík, Sexuální a genderové obtěžování jako projev pedagogické neprofesionality. AULA 19(2), 2011: 35-46. UniSAFE https://unisafe-gbv.eu/
[2] https://dvtv.cz/video/hrebejk-vztahy-pedagogu-se-studentkami-nejsou-nas-vlhky-sen-kritika-pozadi-udalosti-je-pokrytecka; https://olomouc.rozhlas.cz/k-miniserii-pozadi-udalosti-otviraku-podzimni-televizni-sezony-psal-scenar-8825316
Nejnovější komentáře